Do zákonného limitu ne, nad něj ano. Nařídit můžeme nejvýše 8 hodin přesčasu týdně a 150 hodin za kalendářní rok (§ 93 odst. 2), a to jen výjimečně z vážných provozních důvodů. Odmítnutí řádně nařízeného přesčasu je porušením povinnosti.
Nad 150 hodin ročně už jen se souhlasem zaměstnance (§ 93 odst. 3) a celkem nejvýše 8 hodin týdně v průměru za 26 týdnů (kolektivní smlouvou za 52 týdnů), tedy maximálně 416 hodin ročně.
Těhotné zaměstnankyně přesčas pracovat nesmějí vůbec (ani se souhlasem) a rodičům dětí do 1 roku ho nesmíme nařídit, jen se s nimi dohodnout (§ 240 odst. 3); mladiství přesčas nesmějí (§ 245). Kdokoli může odmítnout práci, která bezprostředně a závažně ohrožuje život nebo zdraví (§ 106 odst. 2).
Za přesčas náleží dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo po dohodě náhradní volno do 3 měsíců (§ 114).
Odpověď odpovídá právnímu stavu k září 2026. Jde o zkrácený výklad, který nenahrazuje právní poradenství – u sporných výpovědí a propouštění si nechte konkrétní dokument zkontrolovat advokátem.