Na sebe. Podle dat úřadů práce bylo ke konci srpna 2026 celostátně 38 % uchazečů o zaměstnání ve věku 50 a více let. Problém většinou není v jejich schopnostech, ale v předsudcích na straně firem.
Právně: věk je zakázaný diskriminační důvod (antidiskriminační zákon a § 4 zákona o zaměstnanosti). Na pohovoru se neptejme „kolik let vám zbývá do důchodu“, „nebude vám vadit mladší šéf“ ani „stačíte ještě na počítače?“. Rozhodnutí „je na to moc starý“ nás může u soudu nebo inspekce práce stát peníze.
Prakticky:
- Ověřujme dovednosti, ne předpoklady. Pokud potřebujeme práci s konkrétním systémem, dejme stejný praktický úkol všem kandidátům.
- Zkušenost je argument, ne hrozba. Člověk po padesátce obvykle zkrátí zaškolení, nevyvolává zbytečné konflikty a zůstává déle.
- Mzdu řešme otevřeně. Obava „bude chtít moc“ se vyřeší jednou otázkou.
- Ptejme se na motivaci, ne na plány do budoucna podle věku.
Z mé praxe: nejspolehlivější lidé, které jsem kdy obsazoval na provozní a administrativní pozice, byli často právě ti nad padesát. Firmy, které je plošně odmítají, si samy zmenšují trh o třetinu.
Odpověď odpovídá právnímu stavu k září 2026. Jde o zkrácený výklad, který nenahrazuje právní poradenství – u sporných výpovědí a propouštění si nechte konkrétní dokument zkontrolovat advokátem.