Typické signály: náhlé volno „k lékaři“ v pracovní době, formálnější oblečení, aktualizovaný profil na LinkedInu, méně nápadů na poradách, odkládání dlouhodobých úkolů, dotazy na výpovědní dobu nebo zbývající dovolenou. Jeden signál nic neznamená, pět najednou ano.
Co nedělat: kontrolovat jeho soukromou komunikaci (§ 316 zákoníku práce), systematicky monitorovat jeho profily na sociálních sítích (to je zpracování osobních údajů podle GDPR), vyčítat mu to, nebo ho „preventivně“ odstavit od práce. Hledat si práci je legální a jde to i během zaměstnání. Volno na hledání práce ovšem zákon dává až v době před skončením pracovního poměru (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.); dokud pracovní poměr nekončí, bere si ho zaměstnanec z dovolené nebo neplaceného volna.
Co dělat:
- Otevřený rozhovor bez výčitek: „Mám pocit, že poslední dobou nejsi spokojený. Chci vědět, jestli se dá něco změnit.“
- Zjistěme skutečný důvod – peníze, šéf, nuda, přetížení, rodina. Každý má jiné řešení.
- Rozhodněme, jestli o něj stojíme. Pokud ano, nabídněme konkrétní změnu hned, ne až při výpovědi. Protinabídka po výpovědi přichází pozdě.
- Pokud ne, připravme se: předávání znalostí, zástup, plán náboru.
Lidé, kteří v klidu odejdou a my s nimi zůstaneme zadobře, se vracejí nebo nám posílají kandidáty. Ti, se kterými se rozejdeme ve zlém, píšou negativní recenze na internet.
Odpověď odpovídá právnímu stavu k září 2026. Jde o zkrácený výklad, který nenahrazuje právní poradenství – u sporných výpovědí a propouštění si nechte konkrétní dokument zkontrolovat advokátem.