Kamerový systém, který snímá zaměstnance, smíme mít jen tehdy, pokud k tomu máme závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze naší činnosti (§ 316 odst. 2 zákoníku práce) – například manipulace s hotovostí nebo cennostmi, nebezpečné provozy nebo zvýšené riziko pro bezpečnost osob – a zároveň splníme pravidla obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Obecná ochrana majetku sama o sobě ke sledování zaměstnanců nestačí a kamera nesmí sloužit k trvalému sledování výkonu práce, pokud výkon lze kontrolovat jinak.
Podle materiálů Úřadu pro ochranu osobních údajů:
- U kamer na toaletách, v umývárnách, odpočinkových místnostech a zázemí personálu úřad v doporučení č. 01/2026 uvádí, že „v zásadě nebude možné dosáhnout příznivého balančního testu“; kamery v šatnách řadí mezi zásahy s velmi vysokou mírou. Obecná metodika z února 2024 řadí i sledování vstupů do šaten a odpočinkových místností mezi zásahy s vysokou mírou, které vyžadují zvláštní opatření.
- Záznamy by měly ve většině případů stačit uchovávat do 72 hodin; delší dobu musíme zdůvodnit.
- Informovat musíme ve dvou úrovních: tabulka s piktogramem před vstupem do sledovaného prostoru a podrobná informace (kdo, proč, jak dlouho, jaká práva). Informace schovaná v provozním řádu nestačí.
- Před instalací zpracujme posouzení oprávněného zájmu (balanční test) a zaměstnance předem písemně informujme o rozsahu a účelu.
Metodika je ke stažení na https://uoou.gov.cz/novinky/vse/nova-metodika-uradu-ke-kamerovym-systemum. Citované doporučení č. 01/2026 ze srpna 2026 se výslovně týká zdravotnictví, jeho logika ale platí obecně. Nezákonné sledování zaměstnanců může stát až 1 000 000 Kč od inspekce práce plus sankce podle GDPR.
Odpověď odpovídá právnímu stavu k září 2026. Jde o zkrácený výklad, který nenahrazuje právní poradenství – u sporných výpovědí a propouštění si nechte konkrétní dokument zkontrolovat advokátem.