Než podepíšeme smlouvu na náborový systém, projděme s dodavatelem tento seznam. Právě v těchto bodech se systémy nejvíc liší:
- Napojení na pracovní portály, které skutečně používáme – aby se reakce načítaly automaticky a nikdo je nepřepisoval z e-mailu.
- Schvalování nových pozic a nabídek – aby manažer jen neprohlížel životopisy, ale mohl pozici i nabídku schválit přímo v systému.
- Hromadné a zpožděné zamítnutí se šablonami – aby kandidát nedostal odmítnutí pět minut po odeslání životopisu.
- Automatika podle GDPR – hlídání lhůt, mazání a anonymizace životopisů, evidence souhlasů s databází uchazečů.
- Přehledy – kolik lidí je v jaké fázi, odkud přicházejí nejlepší kandidáti, jak dlouho trvá obsazení.
- Kariérní stránka a reakční formulář, který funguje na mobilu.
- Kde leží data – v Evropské unii a se smlouvou o zpracování osobních údajů. U funkcí s umělou inteligencí se ptejme, zda se model neučí na našich datech.
Z českých systémů vyniká Recruitis automatizací GDPR a schvalovacími toky, Datacruit manažerským portálem a funkcemi umělé inteligence s daty na vlastních serverech; zahraniční Workable a Recruitee integracemi a mezinárodním náborem. Každý systém si před koupí vyzkoušejme na jedné skutečné pozici – předváděčka od obchodníka ukáže jen to, co systém umí dobře.
Odpověď odpovídá právnímu stavu k září 2026. Jde o zkrácený výklad, který nenahrazuje právní poradenství – u sporných výpovědí a propouštění si nechte konkrétní dokument zkontrolovat advokátem.